Gonna go.

Než se pustíte do čtení tohoto příspěvku, slyšte varování: Ještě nevím o čem bude a dost možná že o ničem.

Dnes mám melancholickou náladu a jen tak sedím u svého stolního počítače, který se jmenuje chemk. Slouží mi už dlouhá léta a já ho mám rád, protože je to mástr. Můj druhý sčotík jménem benzn odpočívá. Taky ho mám moc rád a s oblibou říkám, že je to moje holka.

Dnes je venku fakt přenádherně, nejradši bych si lehl do trávy s nějakou holkou (nemyslím teď benzna) a jen tak se povaloval a flákal. Jelikož mě to ale samotného nebaví, tak jsem doma. Měl bych dopsat bakalářku, učit se a programovat, ale kašlu na to, dnes se mi prostě nechce. Jen tak surfuju po vlnách Internetu a sleduju, jak jde ten dnešní svět do prdele.


Do uší mi k tomu hraje sympatický popík v podání The Peacocks. Jsem příjemně unavený po manuální práci, kterou jsem odvedl v podobě sekání golfového hřiště na dostihovce.

Taky mě docela štve, že vůbec nerozumím činnostem týkajících se profese, které se chci věnovat. Stáhl jsem si další kupu přednášek a příjde mi, že jsem úplně out. Co jsem celé ty roky dělal? Snít nestačí, toť nechť je poselstvím tohoto příspěvku...

Já jsem vás varoval :-).